Viselo to ve vzduchu už dlouho. Po tolika s přehledem naplánovaných a s ještě větším přehledem uskutečněných tour po nádražkách (je třeba si uvědomit, že při uskutečňování plánu se vypije víc piva než při plánování, o to je návštěva správných nádražek a včasný návrat domů obtížnější), které pod Kurtovým vedením vznikly již v roce 2011, na to prostě muselo zákonitě dojít. Po prozkoumání všemožných z Brna dostupných regionů (záměrně zatím vynecháváme potenciální tour po trati na Jihlavu a po trati na Českou Třebovou, místní nádražky tak nějak už trošku známe z jiných výletů a pro tour po nádražkách Kurt raději vybírá exotičtější destinace), tomu nebylo vyhnutí. Prostě to nešlo neuskutečnit. Doba již dozrála. I my jsme již dozráli a posbírali nějaké ty zkušenosti (a jak víme, nejcennější zkušenosti jsou ty životní). Dokonce i Kurt – netušíme, jak to dělá – stále zdokonaluje své plánovací a rešeršní schopnosti, nyní využívá dokonce i jakýchsi německých webových stránek o českých nádražkách. Zkrátka bylo jasné, že to brzy přijde. A když už to má přijít, kdy jindy než při jubilejních desátých nádražkách? O čem že tu vlastně píšu? No přeci o dvoudenní tour po nádražkách s přespáním!!! Přátelé, jsem dojat. To tu ještě nebylo. A nejen, že to Kurt dokázal naplánovat, my jsme se skutečně 26. listopadu 2016 vydali na cestu, vše řádně dle plánu objeli, viděli, zdokumentovali, ohodnotili, v pořádku se vrátili a nyní o tom vydávám svědectví. Nevěříte? Nedivím se vám, ale čtěte dále. A nebudu se divit, když budete během čtení nevěřícně zírat, on by zíral i pan Phileas Fogg a to je panečku nějaký cestovatel!
Kurt se pro tyto jubilejní a zároveň přelomové nádražky vytasil s velmi lákavou cestou Brno – Děčín – Úštěk – Rumburk – Česká Lípa – Brno a jeho léty vytříbený čuch se ukázal být opět přesný: strávili jsme dva dny v nádherných nádražkách. Že se děje něco speciálního, bylo jasné už s předstihem, kdy jsme si v internetové anketě dobrovolně stanovili čas odjezdu na zcela zabijácký čas 4:31, takhle brzy jsme z Brna na nádražky nikdy nevyjížděli. Kupodivu se nám daří vstát a skutečně z Brna vyrážíme, tentokrát jedeme v této sestavě: Kurt, Franta, Eva, Robert, já a poprvé se nádražek účastní také Pepina, která hned za Prahou, v čase 7:34 utváří svůj rekord v nejčasnějším pivu, když se k nám přidává v pití kolovací 15°. Do Prahy s námi shodou okolností jede i Fili, která na rozdíl od nás tuto cestu váží z pracovních důvodů. V Praze se připojuje Lucka a kormidlo naší pouti stáčíme na sever.
Náš vlak bohužel z nějakého důvodu před Ústím asi půl hodiny stojí a my tak přijíždíme s tak výrazným zpožděním, že se už nestíháme přemístit do nádražky na západním nádraží. Chudák Kurt si rve vlasy, protože tím vlastně trochu ztrácí opodstatnění náš časný výjezd z Brna a mohli jsme zůstat u klasického vlaku 5:38, který při tour po nádražkách, na které z Brna vyjíždíme směrem na Prahu, obvykle využíváme. Ale jsme již zde a tak rychle vyrážíme do Děčína.
1. Děčín
Brno hl. n. 4:31 – Praha hl.n. 7:08, RJ 580 Leoš Janáček
Praha hl. n. 7:27 - Ústí nad Labem hl. n. 8:41, R 614 Ohře
Ústí nad Labem hl. n. 9:18 - Děčín hl. n. 9:34, Os 5276 Vánoční kometa
původní plán:
Ústí nad Labem hl. n. 8:58 - Ústí nad Labem západ 9:00, Os 6822
Ústí nad Labem západ 9:55 - Děčín hl. n. 10:24, Os 6803
Hned první nádražka této velkolepé tour je hodně zajímavá. Především je patrová, dole se nachází klasická restaurace, díky tomu, že zde máme o hodinu víc času oproti plánu, se po čase přesouváme i nahoru, kde je kavárna, snadno se tu ale boříme do sedaček, což nás trochu uspává. Ve spodní části, kde sídlí restaurace, je v nabídce plno jídla, sedí tu štamgasti, kteří si už poněkolikáté objednávají malá piva a pingla oslovují „pane hoteliér“, i rodina s děckama.
Kurtovo hodnocení: **** z 5
2. Bohušovice nad Ohří
Děčín hl. n. 11:24 - Bohušovice nad Ohří 12:04, R 683 Střekov
V Bohušovicích nás čeká další pěkná zastávka. V nádražce opět sedí pár štamgastů, je tu kulečník, televize je naštěstí vypnutá, i tak ale poutá pozornost, protože je za ní podivuhodný chuchvalec různých drátů. U stropu je pozoruhodná vzduchotechnika. Umělecké prvky na zdech Robert případně nazývá „galerií dvou obrazů“. Diskutujeme o nich, jejich styl Kurt nazve „abstraktním expresionismem“. „Bacha, ať ti tady nedaj do držky,“ krotí Kurta s obavou v hlase Eva. Z výsledného hodnocení Kurt ubírá půl hvězdy kvůli plakátu na koncert skupiny Ortel na dveřích.
Kurtovo hodnocení: ****
3. Lovosice
Bohušovice nad Ohří 13:21 - Lovosice 13:29, Os 6912
V Lovosicích vládne milý nevkus zahrnující umělé květiny, záclonky, závěsy či obrazy na stěnách. Eva si ode mne půjčuje foťák a záslužně čile dokumentuje. Nádražka je rozdělena na hospodu a bistro.
Kurtovo hodnocení: ****
4. Litoměřice horní nádraží
Lovosice 14:36 - Litoměřice horní nádraží 14:48, Os 6161
Přesouváme se přes řeku do Litoměřic, kde nás vítá téměř zaplněná nádražka, s podivem si všímáme, že je zde netypicky početné dámské obsazení. Hospoda je dělená na kuřáckou a nekuřáckou část, ovšem v nekuřácké jsou automaty, a tak je tam zakázán vstup osobám do 18 let. V nádražkové logice nelze mít sebemenších námitek. V jedné z odlehlejších částí hospody někdo vynaložil snahu vytvořit hipsterský koutek. Tak jako jinde i zde se s obavami ptáme hospodského, jestli mu nezkomplikuje život EET a nebude muset zavřít, což bychom skutečně neradi, on ale odpovídá, že ne, ale že Babiš je čurák.
Kurtovo hodnocení: **** 1/2
5. Úštěk
Litoměřice horní nádraží 16:16 - Úštěk 16:43, Os 6109
Hodně kvalitní zastávku na naší cestě skýtá Úštěk. Je zde útulná nádražka s kamínky, v televizi běží Hercule Poirot, na zdi je obraz Macha a Šebestové. Jsou zde zasloužilí štamgasti, ale stůl tu má i místní omladina. Znenadání k našemu stolu přijde drobný pán s čelovkou a pracovními rukavicemi a ptá se: „Prosím vás, vypadám jako krtek?“ Když mu to potvrdíme, spokojeně odchází. Před naším odchodem si v rohu ještě všímáme zajímavé nástěnky se spoustou dosti nesourodých fotek všemožných známých osobností (jsou zde vedle sebe např. Marta Kubišová, hokejista Franta Kaberle, Jan Zrzavý, Marie Rottrová, Jan Tříska, zpěvačka Helena Zeťová či Jiří Žáček). Jeden ze štamgastů, vyhotovitel nástěnky, nás ochotně zasvěcuje, že na nástěnce je rozpis dní na celý listopad a u každého dne je na fotce někdo, kdo má zrovna narozeniny. „Každý den je co slavit,“ uzavírá svůj výklad. Vzhledem k tomu, že jsme přiznali, že jsme z Brna, osazenstvo nádražky se s námi pak loučí zvoláním: „Pozdravujte Donutila a Menšíka!“
Kurtovo hodnocení: *****
6. Česká Lípa
Úštěk 18:44 - Česká Lípa hl. n. 19:23, Os 6111
Když nastupujeme do vlaku, trochu se ve dveřích srazíme s nějakým chlápkem, který míří na záchod. Chlápek kontruje: „My jsme taky veselí, ale když je plnej močák, tak jde sranda stranou.“
Při přestupu v České Lípě objevujeme na totálně rozbombeném nádraží stylový kiosek, kde je dokonce pár míst k sezení! Dáváme kolovací pivo a nevěříme svým očím.
Kurtovo hodnocení: vymyká se hodnocení
7. Rybniště
Česká Lípa hl. n. 19:41 - Rybniště 20:25, R 1102
Dnešní část výpravy uzavíráme v hospodě v Rybništi, která je kousek cesty z nádraží, že už ji nepovažujeme ani za nádražku třetí kategorie. Kurt tedy nehodnotí. Ale je zde milá obsluha a když pak odcházíme na vlak a zjišťujeme, že má půl hodiny zpoždění, vracíme se v mrazivé noci ještě aspoň na panáka a vítají nás s pochopením a otevřenou náručí.
8. Rumburk
Rybniště 21:19 - Rumburk 21:31, Os 6664
Přespáváme v Rumburku u rodiny Eviny sestry. Je zde o nás luxusně postaráno a doufáme, že děti z nás nebudou mít trauma na celý život. Po snídani však již nadšeně pospícháme do místní nádražky. Jako zcela případný se ukazuje nápis na baru „vstávat, opilci! Máte znovu nalito“. Rumburská nádražka se vyznačuje především dechberoucí sbírkou zaprášených kšiltovek pověšených na stěnách.
Kurtovo hodnocení: *****
9. Jedlová
Rumburk 10:14 - Jedlová 10:42, Os 6657
Třetí pětihvězdičková nádražka v řadě: ano, tento výlet byl skutečně výživný. Jedlovou už většina výpravy znala z letního puťáku (který jsem žel kvůli práci musel vynechat) a tak se sem všichni těšili. Co k tomuto skvostu mezi nádražkami říct? Celé nádraží pojmenované podle hory nikoli podle obce či vesnice leží na samotě v lesích mezi kopci a zde na této samotě funguje nádherná nádražka. V kamnech se topí, lavice podél zdí, hlášení nádražního rozhlasu zavedené přímo do restaurace, televize tu sice je, ale naštěstí je vypnutá. Obědváme a je z toho skvělá žranice (Kurt moc dobře věděl, na jaký čas má naši zastávku zde směřovat). Přijíždí vlak, nádražka se zaplňuje. U vedlejšího stolu sedí patrně nějací Němci, přemýšlíme, jestli to nejsou samotní redaktoři toho německého webu o českých nádražkách!
Kurtovo hodnocení: *****
10. Jablonné v Podještědí
Jedlová 12:50 - Česká Lípa hl. n. 13:24, Os 6027
Česká Lípa hl. n. 13:41 - Jablonné v Podještědí 14:19, Os 6609
Opět přestupujeme v České Lípě a využíváme to k návštěvě kiosku.
V Jablonném zjišťujeme, že otevřeno je až od tří, neplánované volno tedy využíváme k malé procházce k bazilice a obdivujeme první české dynamické baroko. Po návratu k nádraží jsme v nádražce sami, pijeme dobré pivo Bakalář z Rakovníku. Mírně se pozastavujeme nad přetvořením kulečníkového stolu v normální stůl.
Kurtovo hodnocení: ****
11. Doksy
Jablonné v Podještědí 15:44 - Česká Lípa hl. n. 16.21, Os 6610
Česká Lípa hl. n. 16:24 - Doksy 16:39, R 1109
Opět přesedáme v České Lípě, ale kiosek tentokrát vynecháváme, aby z nás zde neměli šok. Přesouváme se do Doks. Místní nádražka má (tak jak to máme rádi) podobně jako např. ta ve Všetatech zahrádku, která zabírá část peronu pod střechou, nyní sedíme ale samozřejmě uvnitř. V nabídce je kupř. velký rum za 16 korun. Je zde vcelku plno, na baru je úplně ožralej štamgast. Po hodině sezení v této nádražce prohlašuje Robert: „Vážení, je to tady můj nový domov.“
Kurtovo hodnocení: ****
12. Brno
Doksy 18:40 - Kolín 20:11, R 1111
Kolín - Brno hl. n. ???
Cestu do Kolína v motorovém rychlíku narvaném studentstvem trávíme v euforické náladě v „kabině strojvedoucího“, která, když je umístěna uprostřed soupravy, je normálně průchozí. Do Kolína přijíždíme se zpožděním a vidíme, že na vedlejším nástupišti stojí (patrně též zpožděný) railjet na Brno. V rychlosti se loučíme s Luckou, která pokračuje do Prahy a naskakujeme do vlaku. Railjet je bohužel uzpůsoben k přepravování businessmanů, nikoli vykalenců, nakonec ale nacházíme docela dobré místo v koutku pro kočárky a úspěšně dorážíme domů. Máme za sebou velmi zdařilou tour plnou kvalitních nádražek a já mám tuchu, že příště to bude Kurt chtít opět uspořádat dvoudenní, máme se tedy na co těšit!
Kompletní fotodokumentace zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat