středa 6. října 2010

Rýchory

O víkendu jsem byl v Sola Fide v Janských Lázních. Při minulé návštěvě s touto partou loni na jaře jsme došli až na Sněžku (fotky zde), tak jsem byl zvědav, kam dojdeme tentokrát. Přiznám se, že mě nějaký jasný cíl nenapadl, tak jsem s radostí přijal nápad Tomáše L. - Rýchory. Pokud si dobře pamatuju, tak jsem tam nebyl od prázdnin 1998, kdy jsem byl na Rýchorské boudě na jednom ekologickém táboře s pracovníky KRNAPu, přitom do Krkonoš jezdím docela často.

V sobotu 2. října jsme vyšli z Jánek pěšky do Svobody, pak po žluté kolem Slunečné stráně nahoru na Rýchory. Cestou jsme potkávali turisty a cyklisty, kteří se účastnili jakéhosi závodu Krkonošská padesátka, dokonce jsme došli i k jednomu stanovišti, kde nám nabízeli razítko. Na Rýchorské boudě se odpojila skupinka těch, kteří se vraceli do Svobody a do Jánek, my ostatní jsme šli dál po červené přes Mravenečník, tzv. Roh hranic a Čepel (chvíli po zelené po polské straně) až na rozcestí zvané Cestník, kde jsem snad nikdy nebyl. Pak jsme pokračovali po modré a zelené (Emina cesta) pěknou cestou po vrstevnici s výhledy na Sněžku a další kopce. Původní plán byl z rozcestí pod Starou horou pokračovat po modré přes Modrokamennou boudu do Janských Lázní, ale jednomu členovi výpravy se trochu pochroumalo koleno, šli jsme tedy pomaleji a bylo i dost pozdě, tak jsme sestoupili do Horního Maršova, odkud jel před šestou autobus do Jánek.

Skvělý výlet v méně známé části Krkonoš - Slunečnou stráň a rovné cesty s dalekými výhledy (i přes mírný opar) na Čepeli a pod Starou horou doporučuju. V porovnáním s klasickou hřebenovkou (Vysoké kolo, Luční hora apod.) by se člověk chvílemi cítil spíš jako na Vysočině, ale výhledy na Sněžku a náhlé porosty kleče na Rýchorách nenechají nikoho na omylu.

Druhý den jsme si před obědem ještě dali krátkou procházku "k vodopádům". Stará Luisina cesta podél Černohorského potoka je nádherná. Pro mě to byla novinka, cestu znovuotevřeli v roce 2003, do Jánek jsem spíš jezdíval dříve. Na cedulích podél cesty se můžeme dočíst, že lázenští turisté na počátku minulého století chodili po této cestě s průvodcem a platili vstupné.

Moje fotky z celého víkendového pobytu zde, krajinky v původním rozlišení také zde.

Traband ve Futuru 29. září 2010

Byl jsem opět na Trabandu v pražském klubu Futurum. Traband byl ve výborné náladě a koncert si viditelně hodně užíval. A Janě to slušelo ještě víc než jindy. Došlo na různé improvizované fórky, např. na první sloku písně Zasněžená navázali Indiáni ve městě (což překvapilo i bubeníka), při Sáře zase Václav chodil okolo ostatních hudebníků a vtipně cinkal na triangl. Zcela nečekaně jsem také po dvou a půl letech slyšel Sestřičku! Opět nedošlo na písně Co se v mládí naučíš a Zlá/sky, nehráli ani Nad Koločavou (podobně jako ve Futuru 17. června 2010). Drobně se připomnělo také 15. výročí vzniku skupiny (Václav vyprávěl, jak je nedávno někde na nějakém festivalu překvapili šampusem nebo čím).

Traband jsem v poslední době fotil už tolikrát, že jsem původně ani moc fotit nechtěl, přesto jsou nějaké fotky zde.

Hrubý seznam písniček: Indiáni ve městě, Pálíš, doutnáš, nehoříš, V oku dravce, Bez tíže, Kantorovy varhany, Zasněžená (1. sloka), Obešel jsem horu, Krajina v obrazech, Kalná řeka, Tak to mám rád, Ve stejném okamžiku, Adam & Luna (v předehře hrál Jarda na harmonium melodii z Pomoz mi můj Pane nebo z něčeho takovýho), Jdu krajinou (?), Tichý muž, Princezna Lada, Sestřičko!, Marie!, Mraky, Černej pasažér, O malém rytíři, Krasojezdkyně!, Černý kafe, Viděl jsem člověka, Na širém moři (!), Krysy (možná si Jarda pamatoval, že jsem si je částečně z legrace vyřvával na Křídlech), Sáro!, Přijíždí posel.

P.S.: Podle Facebooku 23. září v Brně na Flédě zazněly i Dva rychlý vlaky a Dušan ("v mluveném slově"). Jojo, na Traband lze chodit pořád a pořád člověk zažívá zajímavé a originální věci.