Podzimní Zbytov 2015 popíšu jen krátce. Odehrál se deset let poté, co jsme takto na Zbytov přijeli poprvé a měl s tím prvním některé společné rysy. Hlavně tedy dva: většinu času jsme opět strávili v myšárně (což bylo už po druhé v řadě a stalo se to novým pravidlem) a bylo nás málo. Před deseti lety ale byl Zbytov legendárně domluven 14 dní předem na Sjezdu, tentokrát se prostě přihlásilo málo lidí a spousta z nich se ještě v posledních dnech omluvila. Ale my, co jsme přijeli, jsme si to samozřejmě moc užili, navíc bylo fakt nádherně.
Já jsem se na poslední chvíli dostal do jediného auta jedoucího z Brna, protože Domec Palec se na poslední chvíli rozhodla jet až v sobotu. Vyrazili jsme po sedmé od kavárny Atlas. Napřed jsme jeli k Férům, kteří přislíbili dodat zbylé víno ze svatby, ale bohužel ochořeli a nemohli sami jet. Lucie měla trochu obavy, zda už víno není zkažené, ale nakonec jsme to riskli a celovíkendové pití nikomu neublížilo. Jeli jsme v tomto složení: řídil Dominik Hodač (který tak jel na Zbytov vůbec poprvé, když nepočítáme svatbu Doleželových), kromě mě jeli ještě Klárka, Pepina a David Koňař. Z Brna pak ještě jeli po vlastní ose Franta s Kurtem, dorazili nějakou dobu po nás, do Bystřice se pro ně otočil Malý vlk, který přijel sám Multiplou. Nějak jel i Gregor, další nováček „našich“ Zbytovů.
Když jsme dorazili do cíle, v myšárně už byli Kolib s Martinou (kteří přivezli nákup) a mastili karty s Jakubem a Marky Kadeřávkovými. Přítomen byl i nejmladší účastník, Sam Kadeřávek, ale nedlouho po našem příjezdu už s maminkou odjel domů do Věcova. V pátek večer dorazil ještě Honza Dědič a byli jsme komplet. Měl dorazit ještě Jeník Lavický, ale v Chrudimi nezvládnul přestoupit z vlaku na autobus a tak dal vědět, že přijede v sobotu brzy ráno. Když mezi nás zavítal i pán domu, skromně jsme oslavili 10 let od prvního našeho Zbytova. Podobně jako na jaře při oslavě 20. Zbytova, i tentokrát jsme zpívali písničku (Honzo, dnešek je den chvály) a zapíjeli to šampaňským. Pak už se kalilo. Odjel Malý vlk s Kadym s tím, že přiveze překvapení. A skutečně! Kolem půlnoci se vrátil a do myšárny s ním vstoupil Kubišta, který si takto na Zbytov odskočil po párty s bývalými spolužáky ze Žďáru, poměrně záhy šel ale spát a brzy ráno už pokračoval domů.
Někdy nad ránem jsme končili v sestavě Malý vlk, Franta s Kurtem a já a řešili jsme poměrně čerstvé zážitky z kalby na Sjezdu. Kurta, který na Sjezdu nikdy nebyl, jsme seznamovali s genezí a tradicí těchto kaleb, které zavedl právě Malý vlk, když roku 2009 začal působit jako hlídač škol. Některých starých slavných kaleb v šatnách či jiných místnostech k tomu Malým vlkem určených se účastnila i Franta, takže jsme si pěkně zavzpomínali, dali k dobru některé historky z nočních sjezdových hodin a tak.
Tím, že nás nebylo mnoho, Honza ani nemusel připravovat tradiční papír s rozpisem prací. Holky Franta, Pepina, Klára ad. hrabaly kdekoli. Muži Honza Sk., Honza Dědič a Jeník Lavický, kterého Kolib brzy ráno dovezl, sekali dřevo (chvílemi též já). Malý vlk s Kurtem dostali obtížný úkol vyrvat jeden větší kořen ze země, což se jim nakonec úplně nezdařilo. Údernická parta David, Kady a Dominik zazdívala vrata do stodoly ze strany od Strachujova. Gregor, Domča, která přijela někdy před polednem, a patrně také Martinka dělali další práce okolo domu, hlavně na záhoncích. Nejodbornější a nejnáročnější práci si radši udělal Honza Keller sám – nahazoval na dvoře omítku.
Tuším že při obědě jsme se dozvěděli zajímavou věc, totiž že Marta zalévá mraveniště poblíž domu lógrem z kafe, což mravenci neradi a tak radši odtáhnou o kousek dál. Na toto téma se pak rozjela šílená diskuse formátu blížící se nejklasičtějším zbytovským debatám. Vymýšleli jsme scény z postapokalyptického filmu, kde vládu na Zemí převzaly hordy mravenců, kterých je všude plno a vytlačili lidskou civilizaci. Jedinými místy, kde přežívají poslední zbytky lidí, jsou tak hipsterské kavárničky v Brně apod. obehnané valy z lógru, přes které se mravenci nedostanou.
Protože bylo, jak jsem již napsal, úplně nádherně, odpoledne jsme strávili dodělávkami a povalováním se u kamenného stolu. Na chvíli se za námi opět přijel podívat Sam. Zamávali jsme zbytovským koním, které tu, když se sem na jaře vrátíme, už nebudou.
K večeři jsem jako vždy spoléhal na brambory ze zbytovského sklepa, na které se vždy, když se náš příjezd blíží, ještě zeptám. I tentokrát jsem se zeptal, jaksi jsem ale zapomněl Martinu odpověď, že brambory letos nejsou. Naštěstí je obětavý Dominik dojel koupit a večeře byla tedy klasická.
Naším večerním hostem měl původně být etnolog Michal Pavlásek. Nakonec nemohl, ale jako náhradu za sebe domluvil kulturního antropologa Josefa Oriška. Ten ovšem také nedorazil a role „náhradníka náhradníka“ se dobře zhostil učitel jedné ze svitavských základních škol Petr Sedlák (vyšlo najevo, že se ze Svitav zná s Filipem Kellerem), který pohovořil o tom, jakým způsobem se snaží se žáky pracovat a diskutovat o „migrační krizi“. Následovala krátká diskuse a i když pan Sedlák spěchal domů (ač to chvíli vypadalo, že se nechá ukecat ke kalbě), zdá se, že se mu na Zbytově líbilo a vyslovil přání příště přijet jako normální účastník.
Následovala kalba, Honza hrál na kytaru, pak i Hašlerka a snad i já (což si Honza Keller natočil na video). Malý vlk, který začal popíjet víno už někdy dopoledne, večer brzy odpadl. Někteří jsme to naopak táhli skoro do brzkých ranních hodin, já s Hašlerkou jsme končili tím, že jsme začali přezpívávat Jesus Christ Superstar, další (Pepina, David) přihlíželi.
Ráno jsme jeli do Jimramova, kde bylo díkčinění, po kostele jsme zamířili neomylně do Bistra. Pak nastal všeobecný rozjezd, jen pár posledních vytrvalců zůstalo ještě chvíli na Zbytově, což ale s sebou přineslo povinnost úklidu. Poté už jsme skutečně všichni odjeli, ale na jaře jsme tu jak na koni zas!
Žádné komentáře:
Okomentovat