Na letošní podzim Kurt naplánoval návrat na Ostravsko, inspirován letním puťákem (který také organizuje on) do Rychlebských hor a Jeseníků však trasu vedl přes Jeseník. Prvního nádražkového výletu na Ostravsko jsem se ještě neúčastnil (po výletu zakladatelů Kurta s Honzou do Kolína šlo o druhý ročník nádražek), pak jsem ale pod Kurtovým vedením absolvoval všechny spanilé jízdy: Brno – Břeclav – Přerov – Brno, pražské nádražky speciál a letošní Brno – Okříšky – Znojmo – Břeclav – Brno.
V sobotu 29. listopadu se kolem šesté hodiny ranní scházíme na brněnském hlavním nádraží. Je tu Kurt s Frantou, Lucka, která opět přijela z Prahy již den předem, Lucie, Robert s Radkem a já. Kupujeme čtyři celosíťové jízdenky pro dva dospělé a tři děti a jelikož je nás nakonec žel lichý počet, na toho posledního se skládáme. Uvelebujeme se v koženkovém kupé a vyrážíme. Kurt sedí u okýnka a někde u Vyškova poznamenává něco ve smyslu: „Hleďme, jak se nenápadně rozednělo.“ Před příjezdem do Prostějova si Lucie ještě odskakuje na záchod přetřít si rty rtěnkou. Při nádražkách neponecháváme nic náhodě.
1. Prostějov
Brno 6:28 – Prostějov 7:33, R 1403
Do Prostějova přijíždíme s asi desetiminutovým zpožděním. Podle původního plánu jsme si zde měli dát jen jedno kolovací a za půl hodiny pokračovat do Zábřehu. Vzhledem k tomu, že v Zábřehu bychom ale také měli necelou půlhodinu a vlak už na odjezdu z Prostějova hlásí taktéž desetiminutové zpoždění, a vzhledem k tomu, že Zábřeh leží na významné křižovatce, takže je možno se tam podívat i jindy, nakonec tuto zastávku vypouštíme a o to déle sedíme v Prostějově, což nám vyhovuje, protože nádražka se nám dosti líbí. Kurt dává plný počet! V rohu sice stojí televize, ale (1) to není plazma a (2) je vypnutá. K nádražce ještě patrně patří nyní zavřený bufet naproti a hlavně velmi pozoruhodný hotel, do jehož „recepce“ nakukujeme cestou na záchod. Malá piva objednaná s vědomím časového presu doplňují velké škopky. Zvláště boduje Robert. Někteří pijí kafe, Kurtovi turek však nebrání i v pití piva. Telefonicky se dorozumíváme s Evou, která na nádražky cestuje z německého Kasselu spolu s Íráncem Alim (!), a vymýšlíme, kde se potkáme. Nakonec vítězí varianta, že na nás počkají v zábřežské nádražce a aspoň poreferují.
Pivo: Kozel
Kurtovo hodnocení: ***** z 5
2. Lipová Lázně
Prostějov 8:35 – Lipová Lázně 10:59, R 905/1405
původní plán: Prostějov 8:00 – Zábřeh na Moravě 9:10, Os 3714
a Zábřeh na Moravě 9:32 – Lipová Lázně 10:59, R 1405
V Zábřehu chvilku stojíme, protože se dělí vlak, a vítáme se s Evou a seznamujeme s Alim. Mluvíme s ním trošku anglicky, česky umí říct „ahoj, já jsem Ali“ a „nádražka“. Podle Evy není nádražka v Zábřehu nic moc. Pokračujeme do Lipové-Lázní, kde nás ale čeká mírná nepříjemnost: nádražka otevírá až ve dvanáct. Procházíme se v mlze po městečku, které nevypadá moc utěšeně, cestou nacházíme asi dvě hospody, obě zavřené. Před dvanáctou jsme zpátky na nádraží a radostně kvitujeme, že za stále ještě zamčenými dveřmi nádražky začíná mírný ruch. Sedáme si do čekárny a vysíláme Kurta jak Noe holubici. Asi za pět minut dvanáct přichází s radostným úsměvem a my se přesouváme do nádražky a vzápětí už mlsáme Holbu. V čerstvě otevřené nádražce je trochu zima, kdybychom přijeli později, asi by byla útulnější. I tak se nám tu dosti líbí. Je ale škoda, že, ač jsme tu v poledne, není tu nic k snědku. Absence jídel se ukáže být problémem skoro všech dnešních nádražek.
Pivo: Holba
Kurtovo hodnocení: **** 1/2
3. Jeseník
Lipová Lázně 13:04 – Jeseník 13:10, R 1407
Následuje Jeseník, kde máme pouhých dvacet minut. Pingl si je toho vědom a žene nás si něco objednat možná až příliš drsně. Nedáváme si pivo, jsme rádi, že konečně aspoň na takovou chvilku potkáváme nádražku, kde je nějaké jídlo (i když samozřejmě svačiny z domova máme s sebou také) a objednáváme si převážně česnečku s vajíčkem, která je skutečně výborná. Oceňujeme také, že nádražka nabízí možnost objednat si jídlo s sebou i do vlaku, což někteří z nás využívají a dávají si tvarůžkovou pomazánku. Alimu nechutná. V nádražce stojí kulečníkový stůl a poblíž něj je na stěně iluzivní freska Jaromíra Jágra v dresu Flyers od Mistra jesenické nádražky. Jágr je zpodobněn sedící na střídačce a upřeně sledující kulečníkový duel, nechybí jeho hlavní atributy: hokejka a osmašedesátka na pravém rukávu. Díky zachovanému znaku Flyers je možná i poměrně přesná datace fresky do doby v rozmezí let 2011 a 2012 (pokud nejde o přemalbu staršího díla, retro či sofistikovaný vtípek Mistra jesenické nádražky; na posouzení bychom potřebovali fresku lépe prozkoumat, na což nám dvacet minut vyplněných srkáním polévky nestačí). Následující vlak téměř nestíháme, což by byla dost výrazná čára přes rozpočet, protože po peážní trati jezdí jen pár vlaků denně.
Kurtovo hodnocení: ***
4. Krnov
Jeseník 13:30 – Krnov 15:00, Sp 1665
Cestou přes Polsko trochu pospáváme a jsme už takoví zmátožení, ale pivo v Krnově nás probírá. Nádražka je přístupná pouze zvnějšku nádraží, takže musíme projít průchodem, kde je obrovská plakátovací deska s nápisem „Krnov – informační systém“. Na desce ale nic není, pouze vprostřed je malý papír informující o tom, že se ztratil pes. Dojem z nádražky trochu kazí sázkařské automaty, které vidím snad prvně v životě. Lucii se nelíbí namalovaný kozel na stěně, to je ale v kozlovnách normální. K pití je ale Radegast, někdo si dokonce dává Gambrinus. Radek nemůže jinak, než si v Krnově dát Kofolu.
Pivo: Radegast
Kurtovo hodnocení: ***
5. Opava-východ
Krnov 15:44 – Opava-východ 16:25, Os 23511
Z Krnova odjíždíme ve voze řady 010. Motorák 810 ještě občas někde potkávám, ale 010 je pro mě už skutečně rarita, kterou zažívám jen jednou za několik let. Kvůli zimě ale bohužel vzdáváme jízdu na plošině a jdeme dovnitř. Kurt s Frantou vybalují špek (myslím „slaninu“, i když rozdíl mezi „slaninou“ a „špekem“ je hned tématem k diskusi; jointa ve vlečném voze řady 010 by si asi Kurt s Frantou přeci jen neubalili) a všichni včetně Aliho si velmi pochutnáváme. Ali se učí nové české slovo a jednou z největších hlášek tohoto dne se stává Kurtovo pobídnutí „one more špek“.
Nádražka v Opavě je plná (vlastně téměř všechny nádražky této tour měly celkem slušnou návštěvnost), ale u jednoho většího stolu sedí jen jeden dědula, který vyhovuje naší žádosti a stůl nám přenechává. Prostor je příjemný, klasické nádraží s vysokými stropy, dojem trochu kazí automaty hned u baru. Záchody jsou zpoplatněné, což ale Radek využívá alespoň k získání velmi pozoruhodného paragonu.
Pivo: Kozel
Kurtovo hodnocení: *** 1/2
6. Ostrava-Svinov
Opava-východ 17:30 – Ostrava-Svinov 18:02, Os 3427
Z Opavy jedeme do Ostravy Ledovcem a někteří si sedáme na sedačky kolmo ke směru jízdy. Mám tak vynikající výhled na dvě slečny sedící naproti, jejichž rozhovor je tak neuvěřitelně debilní, až je to okouzlující. Evě, která s Alim mluví anglicky, zazvoní telefon a konverzace probíhá v němčině. Nedaleko sedící muž se neubrání obdivnému pohledu. Ali usíná a do svinovské nádražky poté vstupuje s rezolutním „not beer“. Svinovská nádražka je jedna z nejpříjemnějších této tour, trochu nás ale mrzí, že si nemůžeme srazit stoly, protože „vedoucí to zakázal“. V nádražce potkáváme staršího muže s hustým obočím, který si nese futrál od houslí. Pozoruhodné je, že tohoto houslistu jsme spatřili již v nádražce v Opavě! A aby toho nebylo málo, v Opavě i Ostravě seděl v nádražce jeden týpek s krosnou, který si něco psal do deníčku. Že by nějaký reportér webu Vágus.cz? Pijeme pivo, já si dávám tuzemák, což Alimu překládám jako „shit potato rum“.
Pivo: Radegast
Kurtovo hodnocení: **** 1/2
7. Hranice na Moravě
Ostrava-Svinov 19:09 – Hranice na Moravě 19:32, Ex 530 Helfštýn
Poslední zástavka je v Hranicích. Ali pije limonádu. Konečně nějaká nádražka s klasickými jídly, dáváme utopence. Ali je rád, že se konečně dočkal a pozná něco z české kuchyně. Paní za barem chtěla zavírat v osm, ale nakonec svolí, že zavře až v devět, jak má napsáno na tabulce s provozní dobou. V televizi běží Český slavík. V devět odcházíme a potácíme se v nádražní hale. Radek ji mírně vandalizuje.
Pivo: Radegast
Kurtovo hodnocení: **** 1/2
8. Brno
Hranice na Moravě 21:23 – Brno hl.n. 22:56, R 820
Ve vlaku pijeme ještě lahváče a snažíme se i trochu békat. V Brně na nádraží již tradičně většina z nás prchá na rozjezdy, Kurt s Frantou, Lucka a já čekáme na následující rozjezd v legendární Onderkově Lamplotě. Pochvalujeme si, že všechny nádražky této tour byly otevřené a vše vyšlo podle Kurtova itineráře (s výjimkou Zábřehu, ale to jsem vysvětlil výše). Pochvalujeme si pěkné nádražky na trati. Trošku litujeme, že s vědomím, kolik nádražek je ještě před námi, s vědomím zodpovědnosti dostat se ten den zpátky do Brna, se nedokážeme až tak rozjet (Kurt s Frantou s láskou vzpomínají na druhý ročník nádražek, na kterém proběhla šílená kalba). Přesto se samozřejmě těšíme na příště, vypadá to na jarní trať Brno – Veselí nad Lužnicí, tentokráte už s přespáním.
Další fotky zde.
Zajímavý text má jednu zásadní chybu - neuvádí otevírací doby jednotlivých navštívených podniků. I když lze namítnout, že ty se občas mění, pro aspoň prvotní orientaci by se tyto údaje určitě hodily!
OdpovědětVymazatDíky za reakci, příště na to zkusím nezapomenout.
Vymazat