Nádražky speciál - Praha

Po třech ročnících tour po nádražkách (předloni Brno-Kolín-Brno, loni Brno-Ostravsko-Brno, letos na jaře poprvé s mou účastí Brno-Břeclav-Přerov-Brno) dozrál čas na podzimní „nádražky speciál“ – důkladné seznámení s nádražkami na území našeho hlavního města. Sraz na brněnském hlavním nádraží byl stanoven na sobotu před první adventní nedělí (tj. 30. listopadu 2013) na 6:25. Mnozí z dobrodruhů těšících se na smysluplně strávený poslední volný den před tím, než nezadržitelně přikvapí čas vánoční, však ale z důvodů zdravotních či pracovních, nepochybně malicherných, svoji účast nakonec odřekli, a tak jsme se sešli pouze ve skromném počtu čtyř: Lucka, Fili, Honza (slovutný zakladatel nádražkové tradice si udělal po odmlce čas ve svém přeplněném programu) a já. Koupili jsme si dvě celosíťové celodenní jízdenky a vyrazili ku Praze. Nedočkavec Honza otevřel lahváč už někde u Adamova.

1. Praha hlavní nádraží
Brno 6:39 – Praha hlavní nádraží 9:21, Ex 572 Brněnský drak
Do Prahy přijíždíme s desetiminutovým předstihem, který vyplňujeme poslechem hry na klavír ve vestibulu nádraží. Pak se k nám již připojují ostatní dobrodruzi: hlavní organizátor Kurt, druhý ze zakladatelů nádražkové tradice a jediný účastník všech ročníků, s Františkou, kteří z pracovních důvodů museli jet do Prahy už o den dříve, a Eva, která dnes vážila cestu až z Jihlavy. Chvíli postojíme o pomníku Nicholase Wintona a pak již povzbuzeni šťastným shledáním a v absolutní důvěře v Kurtovu pravici třímající do detailu předem promyšlený itinerář cesty radostně nastupujeme do motorového osobního vlaku č. 9506 směr Mladá Boleslav. Fantova kavárna je žel zrovna v opravě a Burger King nejsme při nejlepší vůli sto považovat za nádražku hodnou zastavení.

2. Praha-Vysočany
Praha hlavní nádraží 9:48 – Praha-Vysočany 9:54, Os 9506
Ve Vysočanech se připojuje poslední dobrodruh, Lucka N., děvče z Prahy, které celou tour absolvuje na svůj Opencard. Nádražka je útulná se zajímavými prvky na stěnách, za všechny jmenujme např. naturalistický reliéf pašíka vařícího se v hrnci nad ohněm či vánoční světýlka u roury v rohu (pokud zde nejsou po celý rok). Z rádia hraje přesně padnoucí retro hudba – Neckář, Rottrová, Schelinger. U stolu obecně hovoříme o fenoménu nádražek, bavíme se také různými rodinnými historkami. Ve výpravní budově oceňujeme nápis na toaletách „štamgasti zdarma“ a na dámských také „jednotná cena“ (viz fotky).
Pivo: Pardál
Kurtovo hodnocení: **** 1/2 z 5

3. Praha Masarykovo nádraží
Praha-Vysočany 10:55 – Praha Masarykovo nádraží 11:01, Os 5816
Na Masaryčce je jedna nádražka úplně vybouraná, pak je tam jakési hnusné kasino v místech, kde dříve jistě byla nádherná restaurace, a pak ještě několik menších občerstvení. Zamířili jsme do jakéhosi bufetu, dokonce zde nabízejí i polévky, několik z nás si dává kafe.

4. Praha-Dejvice
Praha Masarykovo nádraží 11:30 – Praha-Dejvice 11:39, Os 9816
Dejvická nádražka je velmi příjemná a je tu celkem živo, ale spíš než nádražní restauraci připomíná nějaký punkerský klub. Vzadu je dokonce pódium s piánem, stěny jsou polepeny plakáty konkrétních lidí, místní celebrita Miloš Frýba je úplně všude. Věřím, že nějaké zdejší akce a koncerty mohou být dosti výživné. V létě dojem jistě také vylepšuje zahrádka. Kromě piva dáváme i utopence (dobré, ale malé), luxusní hermelín a bramboráčky.
Pivo: Staropramen
Kurtovo hodnocení: **** 1/2

5. Praha Masarykovo nádraží
Praha-Dejvice 13:08 – Praha Masarykovo nádraží 13:22, Os 9863
Vracíme na Masarykovo nádraží, tento „nejtrapnější moment celé tour“ přecházíme mlčením.

6. Praha-Bubeneč
Praha Masarykovo nádraží 13:40 – Praha-Bubeneč 13:48, Os 6916
Nejlepší nádražka celé tour a patrně nejlepší nádražka v Praze. Kurt, vrchní arbitr nádražkové estetiky, téměř ihned po dosednutí hlásí, že dává plný počet. U vedlejšího stolu sedí typický návštěvník nádražky, kterého patrně trochu rušíme od jeho každodenního sledování televize. Nutno uznat, že jsme mu tak trochu vlezli do obýváku. Zmíněná televize možná trochu brání našemu úplnému nadšení, ale na druhou stranu je třeba objektivně přiznat, že se nejedná o plazmu, ale o starý tlustý televizor, takže vlastně body k dobru. Trámy na stropě jsou patrně dřevěné, ale je to tak zamalováno, že to nelze říct s jistotou. Na dveřích visí cedule, že nádražka je oceněna cenou J. Vašaty za úspěšný gastronomický koncept.
Pivo: Staropramen
Kurtovo hodnocení: *****

7. Praha-Libeň
Praha-Bubeneč 14:31 – Praha-Libeň 14:43, Os 12129
Do Libně pěkně frčíme vlajkovou lodí Českých drah – motorákem řady 810. Nádražka s vchodem z haly je zavřená (ač cedule na dveřích dokonce inzeruje „restauraci s obsluhou“), ale stejně nevypadá moc vábně. Františka sice pohledem z venku objevuje ještě jakousi jinou nádražku se samostatným vchodem (taktéž ale nevábnou), ale staniční rozhlas nás upozorňuje, že motorák, kterým jsme přijeli a který míří do Hostivaře, ještě neodjel. Kašleme tedy na Libeň a sprintujeme na nástupiště. Dokonce i Honza, který volnou chvíli plánoval využít na záchodě, zázračně slyší hlas shůry zvěstující, že osobní vlak je připraven k odjezdu, a vybíhá také. Cestující čekající v hale asi nechápou. To nám je ale jedno, jedeme do Hostivaře!

8. Praha-Hostivař
Praha-Libeň 14:47 – Praha-Hostivař 14:56, Os 12129
(původní plán: Praha-Libeň 15:47 – Praha-Hostivař 15:56, Os 12133)
Další výborná nádražka. Sice není umístěna přímo ve výpravní budově, ale dřevo v kamnech hoří a nám je tu příjemně. Skoro zapomínáme, že máme jet ještě někam dál. Ještě že máme toho Kurta, který celý chod akce pečlivě hlídá. Jsme tu o hodinu dříve, tak vymýšlíme, co s naspořeným časem podniknout. V původním plánu totiž byl ještě Smíchov, který ale nestíháme, protože v sobotu jede poslední vlak do Brna (před půlnocí, aby nám ještě platily celosíťové jízdenky) už v 19:39, což nelze nazvat jinak než zradou. Spekulujeme, kdy je během tour po nádražkách přípustné použít jiný dopravní prostředek než vlak. Spekulujeme, jestli má k vlaku blíže metro (což prosazuju já) nebo tramvaj (což prosazuje, myslím, Eva). Vlakové spoje na území Prahy jsou ale hrozné, a tak nám ani uspořená hodina bohužel nepomůže Smíchov navštívit. Říkáme si „nu což“ a vychutnáváme Hostivař o hodinu déle a dále pokračujeme podle plánu.
Pivo: Staropramen
Kurtovo hodnocení: ****

9. Praha-Braník
Praha-Hostivař 16:21 – Praha-Vršovice 16:30, Os 2544
Praha-Vršovice 16:35 – Praha-Braník 16:45, Os 9065
Cestou přestupujeme ve Vršovicích a litujeme, že zde není žádná nádražka. Tour končíme v Braníku, který nešlo vynechat. Jednak zde Františka někdy v sedmi letech svého věku byla poprvé v životě v nádražce (dala si žlutou), jednak zde sídlí redakce webu Vágus.cz, v jejíž šlépějích kráčíme. V Braníku ale zrovna probíhají nějakési mikulášské jízdy s párou, takže je všude plno lidí i s dětmi, na nástupišti stojí stánky s klobásami a šotoušské fotoaparáty na stativech. Nejprve sedíme v zimní zahradě, později si přesedáme dovnitř nádražky ke stolu, kde osamocen sedí „autentický zjev“. Na záchodě chlápek rozmlouvá sám se sebou: „Já chčiju jak hovado.“ Po chvíli pokračuje: „Já jsem mladej kluk. Je mi 50. Jsem si myslel, že se toho nedožiju, ale já se dožiju i 70. Já jsem zvědavej.“ V 19:45 vstoupil do hospody čert. Loučí se s námi Eva a Lucka N., naopak přichází David, se kterým Honza s Fili zůstávají a patrně pro ně kalba teprve začíná. My ostatní (Kurt, Františka, Lucka a já) se loučíme a odjíždíme. Když ale vycházíme z nádražky, vidíme, že přijel nový vlak s parní lokomotivou a na nádraží panuje zmatek. Starými vagóny přelézáme k další koleji, odkud má odjet regionova (u nás v rodině známá spíše pod jménem „žlutá svině“), ale v čas odjezdu vidíme jen koncová světla nějakého vlaku a říkáme si, že vlak do Brna budeme asi muset stíhat tramvají. Kurt se jde přeptat na situaci do pokladny, tam ale vůbec nic nevědí. Nakonec se ukáže, že regionova má pár minut zpoždění, a tak šťastně nasedáme a jedeme domů.

Nádražka v Braníku má své nezpochybnitelné kouzlo a je jistě dobře, že přitahuje tolik lidí včetně mladých rodin s dětmi. Nemůžeme si ale pomoci, spíše oceňujeme ty nádražky, kde sedí místní štamgast s řádně uleženým pivem, či nádražky s překvapeními, jako např. knedle v Hodoníně na naší jarní tour.
Pivo: Braník
Kurtovo hodnocení: ****

10. Praha hlavní nádraží
Praha-Braník 18:54 – Praha hlavní nádraží 19:10, Os 19064
Na hlaváku kupujeme v Bille vodku s džusem, které ve vlaku smícháme v naprosto luxusním poměru a cestou upíjíme.

11. Brno hlavní nádraží
Praha hlavní nádraží 19:39 – Brno hlavní nádraží 22:19, EC 379 Carl Maria von Weber
Do Brna míří jen Kurt, Františka a Lucka, já se odpojuji v Pardubicích a do Brna se vracím až o den později. Cestou popíjíme vodku a hodnotíme tuto speciální tour. Dojmy jsou velmi kladné, všechny navštívené nádražky byly parádní. Trochu nás mrzí ten Smíchov (také kvůli legendárnímu muži s dlouhou rukou), ale je holt mimo ostatní cesty. V prapůvodním plánu byl také průjezd Pražským Semmeringem, ale to nešlo stihnout už vůbec, zaprvé tam skoro nic nejezdí, navíc by to bylo třeba stihnout za světla, aby to mělo vůbec nějakou cenu. Co se týče samotných pražských nádražek jako takových, je na nich vidět, že narozdíl od jiných nádražek neplní funkci restauračního zařízení při čekání na vlak, snad kamkoli po Praze je snažší se dostat pomocí MHD než vlakem. Jsou to spíš místní hospody, v tom případě je ale jistě příjemné, že pořád ještě sídlí ve výpravních budovách či v těsném sousedství nádraží, i když by vlastně nemusely. Také si pochvalujeme, že veškeré pivo bylo v pohodě pitelné.
Příští ročník nádražek předběžně stanovujeme na květen či červen příštího roku. Kolem Brna se ještě rýsuje několik slibných okruhů.

Více fotek zde.