Tak se nám tu vyloupl ještě jeden poslední koncert Trabandu v Brně před plánovanou rodičovskou dovolenou (a třetí od konce ze všech naplánovaných), dokonce zdarma v rámci Vaňkovka Festu. Sami jistě pochopíte, že jsem tam nemohl chybět, dorazilo i větší množství brněnských kamarádů, dokonce i Adélka s Danielkou z Miroslavi a Malý vlk až z Chotěboře.
Během předkoncertu písničkáře Reného Součka se prostor ulice Ve Vaňkovce solidně zaplnil a pak už na pódium vylezl Traband a zahrál svůj obvyklý set poslední doby. Čekal jsem, že festivalový program nebude nijak výrazně překvapivý, takže jsem velmi spokojen. Škoda jen horšího zvuku a častého vazbení, které např. zkazilo vrchol koncertu, „refrén“ (on je v té písni jen jednou) písně Tenhleten den, která byla zařazena ke konci programu. Banjista Radim Huml za celou dobu slezl z pódia jen při závěrečné Krasojezdkyni, po které následovaly už jen přídavky Sára a Černej pasažér (na velké naléhání publika Traband na úplném konci přidal ještě jednu píseň, miniaturu Bez tíže).
Na písničky z některých alb nedošlo, ale to bylo lze čekat, zajímavý byl úvod Marie! v pomalejším tempu.
Jana odehrála celý koncert zcela standardně (jen jednou na chviličku odběhla, ale do konce písničky byla zpět), seděla za klávesami i stála s trumpetou, což je při velikosti jejího břicha úctyhodný výkon.
Bylo to skvělé rozloučení a teď už nezbývá než doufat v brzké shledání.
Pár fotek zde.
Traband, Vaňkovka Fest, Brno, 23. června 2016: Orel a panna, Sáro!, Černý kafe, Marie!, Černej pasažér, Krasojezdkyně!, Tak to mám rád, Tichý muž, Indiáni ve městě, Pálíš, doutnáš, nehoříš, Bez tíže, Kantorovy varhany, Pokaždé, když přicházíš, Kabát ´66, Mluv se mnou, miláčku, Do ticha, Tenhleten den, Píseň písní, Písmem klínovým, Vidím tě.
úterý 28. června 2016
čtvrtek 16. června 2016
Jarní Zbytov 2016
Z Brna jsme měli v plánu přijet dvěma auty, sraz jsme si dali u Janáčkova divadla. Sešli jsme se tam v tomto složení: Franta s Kurtem, Honza Dědič a já. Byla tam také Pepina, ale ta nám bohužel šla jen zamávat (potřebovala něco domluvit s Klárkou). Jako taxi č. 1 přijel Dominik Hodač a Michal s Klárkou hlásili zpoždění, vlezli jsme tedy všichni k Dominikovi a odjeli na Zbytov. Ano, až tak jednoduché to nakonec bylo. Pepina tam ale zůstala čekat na Klárku, jestli se nakonec setkaly nebo jestli tam Pepina čeká dodnes, nevím. Michal s Klárkou pak ještě kupovali u Papouška víno, volali ale Dominikovi, že nemají cash a jestli bychom víno nemohli koupit cestou my. My už ale tou dobou vyjížděli z Brna, tak jsme jim chytře poradili, že je možné vybrat z bankomatu. Ano, i takto jednoduše lze získat peníze.
Mezi prvními na Zbytov dorazil Malý vlk oděný do obleku. Na Zbytov se vyfiknul víc než na jakoukoli svatbu posledních let, kde jsem ho viděl. Z Poličky přivezl Domču, která tam teď přechodně bydlí, a Jesetera, který se tam k nim připojil. Přijeli také Honza s Martinou, Hašlerka s Pecharovic sedmimístným autem z Prahy a Kady. Též několik nováčků přijelo: čas si konečně udělala Klárka Pecharová či Barča Mičková, Helča Est. s sebou vzala svou kamarádku Aničku Otrubovou. Přijel se za námi podíval i místní farář Jára Coufal, hlavně kvůli tomu, aby s Jeseterem domluvil nedělní hraní. Zbytov se totiž termínově shodoval s Moravetzovým varhanickým kurzem, což způsobilo, že v neděli nemohl být přítomen Míra Kadeřávek a Jeseter po mém krátkém naléhání vytrhnul místním trn z paty, když přislíbil přijet a hrát. Stylovým Volvem dorazil též Krokodýl. Hned když jsem vysedal z auta a ono Volvo spatřil, bylo mi jasné, že nemůže patřit nikomu jinému než tomuto slovutnému harmonikáři z Vysočiny. Svoji krátkou návštěvu na Zbytově (před snídaní už zase musel odjet) pojal Krokodýl jako úkol zabavit nás hraním sprostonárodních písní, spustil tedy téměř hned, co jsme usedli v myšárně, dokonce před mým oficiálním zahájením. Když už jsme byli všichni (poslední dorazil tuším Kady) a přišel mezi nás i Honza Keller, musel jsem se s oficiálním zahájením trochu vnutit a tím na chvíli utnout proud Kominíčků, Dráteníků, Bab Blažkových a Vozů od Vimperka. I pro tento Zbytov (tentokrát s velkou Kurtovou pomocí) jsem totiž připravil song (a informace o tom, kde leží mé místo, v kolik bude snídaně apod., musely také zaznít) a sice Ó Honzo zpěv náš důstojný. Takt odmával Jeseter a zdárně jsme to zazpívali, mistr promítač Malý vlk opět točil video. Pak jsem ještě do kulturního programu pátečního večera přispěl přečtením fejetonu Umberta Eka o smrti, čímž jsem připomněl jednak nedávno zemřelého Eka, tak jsem neplánovaně též nastavil zbytovský diskurz, neboť v sobotu večer jsme s hosty několik hodin debatovali právě mj. o smrti a umírání. Více níže. Pak přišla ke slovu opět Krokodýlova heligonka, po přezpívání repertoáru a několika méně známých válů hrál také Honza na kytaru a zpívali jsme dál, přidal se i Hašlerka s baskytarou, došlo i na několik songů Kadyho s Hašlerkou. Hugo nás pozdravoval od Dity, která již podruhé těsně před Zbytovem onemocněla a nemohla přijet, a oznámil zásnuby. Datum svatby připadá na Jimramov, což bylo obsáhle diskutováno.
Nakonec jsem spal na peci, na mém místě, jak jsem ráno zjistil, si hověli Franta s Kurtem.
Ráno jsme se po snídani zvolna pustili do práce. Honza sice tentokrát opět zhotovil rozpis prací, ale nebylo jich moc, což svádělo k zahálce. Holky Lucka, Helča, Anička, Franta, Domča hrabaly kdekoli a rozhrabávaly krtince, Kurt s Honzou vyváželi hnůj ze salaše, Honza Dědič s Jeseterem odklízeli šutry od chaloupky a cihly kladivem rozbíjeli na cestě, Martina s Barčou a Klárkou P. (chvilku jsem pomáhal i já a snad i Honza D.) uklízely větve k ohništi. Malý vlk s Klárkou H. pracovali ve stodole, uklízeli, luxovali, myli okna a zbavovali stodolu nánosů ze zimy. Největší pracovní parta se utvořila kolem dřevěné chaloupky, kde Dominik zarovnával terén a ostatní (Hugo, Štěpán, Hašlerka, později i Honza D., Jeseter a já) odváželi hlínu do bývalého koňského výběhu. Kolem dvanácté hodiny, kdy už většina pracovníků posedávala kolem kamenného stolu, odjeli Honza s Martou do Brna na pohřeb Jana Šimsy. Vzápětí po jejich odjezdu, tj. kolem čtvrt na jednu, přijeli mladí Hájkovi s tím, že Jony by rád též stihnul ten brněnský pohřeb. Nicméně se zakecal, opravil jakési housle, které s sebou vozí v kufru auta, a nakonec i prací přispěl ke zvelebení Zbytova, když se rozhodl vyčistit okap (to, že si k tomu zprvu přinesl příliš krátký žebřík, ho od této bohulibé činnosti neodradilo), takže pohřeb nestihl a odjížděli někdy kolem půl páté do Brna s tím, že rovnou pojedou za babičkou a dědou (ano, myšleni jsou Jitka se Štěpánem). Někdy kolem druhé hodiny byl oběd (klasické těstoviny). Čas do příjezdu hostů využili někteří k procházce po kopcích, kupř. ale já s Kurtem jsme pili u kamenného stolu Tullamorku. Podíval se za námi i Sam Kadeřávek, Malý vlk poskytl k obecnému užití krabici Lega. Ve čtvrt na šest přijeli vzácní hosté – Bára Antonová, předsedkyně Žít Brno, s doktorkou Reginou Slámovou z hospice sv. Alžběty v Brně. Jako doprovod s nimi přijel také Tomáš Růžička. Nejprve jsme povídali venku u kamenného stolu, po setmění jsme se přestěhovali do myšárny, povídalo se několik hodin. Hlavním tématem byla paliativní péče, Bára Antonová popisovala svoji osobní zkušenost s Lucií Prcií Bittalovou. Ke konci už samozřejmě došlo i na jiné věci, politiku Hradu, politiku v Brně atp. Během programu přišla první jarní bouřka a Honza Keller, který se s Martou a dalšími právě vrátil z Brna, pro jistotu vypnul proud. Bouřka ale byla brzy tatam. Honza s Martou pak se svými hosty debatovali u sebe, takže se bohužel nemohli zúčastnit našeho programu. Večer odjížděl domů nejprve Dominik, pak i Michal s Klárkou. Kadymu nebylo nějak dobře a zůstal ve Věcově. K večeři tentokrát nebyly tradiční brambory s tvarohem, ale opět těstoviny, které zbyly od oběda. Pak se klasicky békalo, na kytary hráli Kolib s Jeseterem. Došlo i na zpěvník Nová píseň a hity jako Černá zem atp. Do rána jsme zůstali ve složení Franta, Kurt, Malý vlk a já a mj. jsme vzpomněli velké časy, kdy jsme s Malým vlkem natáčeli filmy.
Ráno jsme jeli do Jimramova, Jára Coufal kázal o Gedeonovi. Pak jsme šli do Bistra a vrátili se trochu poklidit na Zbytov. Rozjeli jsme se pak do svých domovů, já s Frantou a Kurtem jsme ještě využili nabídky Malého vlka a jeli na okružní cestu multiplou nejprve do Poličky, kam jsme vzali Domču a poseděli zde v hospůdce na náměstí, pak na vlak do Žďáru.
Mezi prvními na Zbytov dorazil Malý vlk oděný do obleku. Na Zbytov se vyfiknul víc než na jakoukoli svatbu posledních let, kde jsem ho viděl. Z Poličky přivezl Domču, která tam teď přechodně bydlí, a Jesetera, který se tam k nim připojil. Přijeli také Honza s Martinou, Hašlerka s Pecharovic sedmimístným autem z Prahy a Kady. Též několik nováčků přijelo: čas si konečně udělala Klárka Pecharová či Barča Mičková, Helča Est. s sebou vzala svou kamarádku Aničku Otrubovou. Přijel se za námi podíval i místní farář Jára Coufal, hlavně kvůli tomu, aby s Jeseterem domluvil nedělní hraní. Zbytov se totiž termínově shodoval s Moravetzovým varhanickým kurzem, což způsobilo, že v neděli nemohl být přítomen Míra Kadeřávek a Jeseter po mém krátkém naléhání vytrhnul místním trn z paty, když přislíbil přijet a hrát. Stylovým Volvem dorazil též Krokodýl. Hned když jsem vysedal z auta a ono Volvo spatřil, bylo mi jasné, že nemůže patřit nikomu jinému než tomuto slovutnému harmonikáři z Vysočiny. Svoji krátkou návštěvu na Zbytově (před snídaní už zase musel odjet) pojal Krokodýl jako úkol zabavit nás hraním sprostonárodních písní, spustil tedy téměř hned, co jsme usedli v myšárně, dokonce před mým oficiálním zahájením. Když už jsme byli všichni (poslední dorazil tuším Kady) a přišel mezi nás i Honza Keller, musel jsem se s oficiálním zahájením trochu vnutit a tím na chvíli utnout proud Kominíčků, Dráteníků, Bab Blažkových a Vozů od Vimperka. I pro tento Zbytov (tentokrát s velkou Kurtovou pomocí) jsem totiž připravil song (a informace o tom, kde leží mé místo, v kolik bude snídaně apod., musely také zaznít) a sice Ó Honzo zpěv náš důstojný. Takt odmával Jeseter a zdárně jsme to zazpívali, mistr promítač Malý vlk opět točil video. Pak jsem ještě do kulturního programu pátečního večera přispěl přečtením fejetonu Umberta Eka o smrti, čímž jsem připomněl jednak nedávno zemřelého Eka, tak jsem neplánovaně též nastavil zbytovský diskurz, neboť v sobotu večer jsme s hosty několik hodin debatovali právě mj. o smrti a umírání. Více níže. Pak přišla ke slovu opět Krokodýlova heligonka, po přezpívání repertoáru a několika méně známých válů hrál také Honza na kytaru a zpívali jsme dál, přidal se i Hašlerka s baskytarou, došlo i na několik songů Kadyho s Hašlerkou. Hugo nás pozdravoval od Dity, která již podruhé těsně před Zbytovem onemocněla a nemohla přijet, a oznámil zásnuby. Datum svatby připadá na Jimramov, což bylo obsáhle diskutováno.
Nakonec jsem spal na peci, na mém místě, jak jsem ráno zjistil, si hověli Franta s Kurtem.
Ráno jsme se po snídani zvolna pustili do práce. Honza sice tentokrát opět zhotovil rozpis prací, ale nebylo jich moc, což svádělo k zahálce. Holky Lucka, Helča, Anička, Franta, Domča hrabaly kdekoli a rozhrabávaly krtince, Kurt s Honzou vyváželi hnůj ze salaše, Honza Dědič s Jeseterem odklízeli šutry od chaloupky a cihly kladivem rozbíjeli na cestě, Martina s Barčou a Klárkou P. (chvilku jsem pomáhal i já a snad i Honza D.) uklízely větve k ohništi. Malý vlk s Klárkou H. pracovali ve stodole, uklízeli, luxovali, myli okna a zbavovali stodolu nánosů ze zimy. Největší pracovní parta se utvořila kolem dřevěné chaloupky, kde Dominik zarovnával terén a ostatní (Hugo, Štěpán, Hašlerka, později i Honza D., Jeseter a já) odváželi hlínu do bývalého koňského výběhu. Kolem dvanácté hodiny, kdy už většina pracovníků posedávala kolem kamenného stolu, odjeli Honza s Martou do Brna na pohřeb Jana Šimsy. Vzápětí po jejich odjezdu, tj. kolem čtvrt na jednu, přijeli mladí Hájkovi s tím, že Jony by rád též stihnul ten brněnský pohřeb. Nicméně se zakecal, opravil jakési housle, které s sebou vozí v kufru auta, a nakonec i prací přispěl ke zvelebení Zbytova, když se rozhodl vyčistit okap (to, že si k tomu zprvu přinesl příliš krátký žebřík, ho od této bohulibé činnosti neodradilo), takže pohřeb nestihl a odjížděli někdy kolem půl páté do Brna s tím, že rovnou pojedou za babičkou a dědou (ano, myšleni jsou Jitka se Štěpánem). Někdy kolem druhé hodiny byl oběd (klasické těstoviny). Čas do příjezdu hostů využili někteří k procházce po kopcích, kupř. ale já s Kurtem jsme pili u kamenného stolu Tullamorku. Podíval se za námi i Sam Kadeřávek, Malý vlk poskytl k obecnému užití krabici Lega. Ve čtvrt na šest přijeli vzácní hosté – Bára Antonová, předsedkyně Žít Brno, s doktorkou Reginou Slámovou z hospice sv. Alžběty v Brně. Jako doprovod s nimi přijel také Tomáš Růžička. Nejprve jsme povídali venku u kamenného stolu, po setmění jsme se přestěhovali do myšárny, povídalo se několik hodin. Hlavním tématem byla paliativní péče, Bára Antonová popisovala svoji osobní zkušenost s Lucií Prcií Bittalovou. Ke konci už samozřejmě došlo i na jiné věci, politiku Hradu, politiku v Brně atp. Během programu přišla první jarní bouřka a Honza Keller, který se s Martou a dalšími právě vrátil z Brna, pro jistotu vypnul proud. Bouřka ale byla brzy tatam. Honza s Martou pak se svými hosty debatovali u sebe, takže se bohužel nemohli zúčastnit našeho programu. Večer odjížděl domů nejprve Dominik, pak i Michal s Klárkou. Kadymu nebylo nějak dobře a zůstal ve Věcově. K večeři tentokrát nebyly tradiční brambory s tvarohem, ale opět těstoviny, které zbyly od oběda. Pak se klasicky békalo, na kytary hráli Kolib s Jeseterem. Došlo i na zpěvník Nová píseň a hity jako Černá zem atp. Do rána jsme zůstali ve složení Franta, Kurt, Malý vlk a já a mj. jsme vzpomněli velké časy, kdy jsme s Malým vlkem natáčeli filmy.
Ráno jsme jeli do Jimramova, Jára Coufal kázal o Gedeonovi. Pak jsme šli do Bistra a vrátili se trochu poklidit na Zbytov. Rozjeli jsme se pak do svých domovů, já s Frantou a Kurtem jsme ještě využili nabídky Malého vlka a jeli na okružní cestu multiplou nejprve do Poličky, kam jsme vzali Domču a poseděli zde v hospůdce na náměstí, pak na vlak do Žďáru.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)