Když nepočítám vystoupení na ObrFestu v Obřanech, navíc poznamenané bouřkou, hrál 4. listopadu 2015 Traband v Brně poprvé od křtu Vlnobeatu na Flédě, což je už skoro rok. Sám Jarda to během koncertu glosoval slovy: „Máme manažerku z Brna a v Brně skoro nehrajeme.“ Koncert se odehrál v Clubu Eleven na Dominikánské, kde jsem byl poprvé, a návštěva ve mně žel prohloubila skepsi v možnost existence normálního hudebního klubu v Brně. Relativně malý prostor byl slušně zaplněn, bylo skoro vyprodáno. A koncert to byl parádní. Traband hrál dvě a čtvrt hodiny bez přestávky a odehrál skoro 30 písní, dobře namíchaný průřez ze všech vydaných alb.
Na začátek nastoupili v již klasické čtyřčlenné sestavě a začali hitem Pálíš, doutnáš, nehoříš následovaný Na širém moři a Princeznou Ladou. Pak teprve přišel i banjista Radim Huml a spustili songy z aktuálního Vlnobeatu. Radim Huml pak kromě asi dvou písniček na pódiu vydržel celý koncert, takže hrál i v řadě starších věcí, pokud si dobře vzpomínám, např. výrazný part měl v Tak to mám rád. Skvělý Vlnobeat však koncertu dominoval, Traband z něho zahrál devět písniček! Začal pěkně postupně otvírákem Pokaždé, když přicházíš a Kabátem '66, pak již playlist mixoval z písní různého stáří. Ač je to od vydání Vlnobeatu už rok, nezazněla žádná novinka či nevydaná rarita. Před písní Tichý muž Jarda vzpomněl kauzu hry o Miroslavu Tichém v Huse na provázku s tím, že neví, jak dlouho bude moci písničku ještě zpívat. Zhruba v půlce se Jarda publika zeptal, jestli chce přestávku. Lidi samozřejmě řvali, že ne, a tak si Jarda jen odpočinul od zpěvu (Vašek zazpíval Romeo a Julie po deseti letech) a jelo se dál. Do playlistu se tak dostaly celé dvě písně z alba Neslýchané!, což se mi už dva roky nepoštěstilo. Alba Kolotoč a Road Movie byla zastoupena pouze jedním songem, ale zato byl značně připomínán debut O čem mluví muži, taková Sára se dokonce dočkala uvedení sice v druhé půli koncertu ale dlouho před koncem a přídavky. Jistý podíl na výrazné přítomnosti písniček z dřevních dob měl host Martin Kalenda z Mrakoplaše, který „jel zrovna kolem“, a tak ho Jarda vytáhnul ke konci koncertu na pódium na tři písničky, Martin Kalenda si vzal kytaru, Jarda se posadil za klávesy. Začali Černým pasažérem, který Jarda věnoval „všem lidem na cestě“ a v závěru místo „ze smíchovskýho nádraží“ zpíval právě „pro všechny lidi na cestě“. Písničku pak dokončil sólem na klávesy v duchu spirituálu Poor Wayfaring Stranger (Kdekdo to zná). Následoval Orel & panna a do třetice song Dva rychlý vlaky (!). Kalendova kytara se skvěle doplňovala s banjem a Traband jel jak banda kántrymenů. Zvlášť Dva rychlý vlaky, které jsem na živo neslyšel snad 10 let (i když podle mých trabandologických informací song zazněl 23. září 2010 na Flédě, kde jsem ale nebyl), si Jarda v této echt kántry verzi dost užíval, až za klávesami při zpívání hopsal.
To už se koncert chýlil ke konci. Jako přídavek Traband zahrál „jednu rychlou a jednu pomalou“: Jak to všechno pěkně roste zazněla v dechnoverzi s Robertovými odkazy na státní hymny, úplný závěr patřil Krasojezdkyni. Zkrátka, byl to zas velmi výživný koncert.
Traband, Club Eleven, Brno, 4. listopadu 2015: Orel & panna, Sáro!, Jak to všechno pěkně roste, Přijíždí posel, Dva rychlý vlaky, Na širém moři, Černý kafe, Marie!, Černej pasažér, Krasojezdkyně!, Tak to mám rád, Tichý muž, Indiáni ve městě, Pálíš, doutnáš, nehoříš, Kantorovy varhany, Zasněžená, Princezna Lada, Romeo a Julie po deseti letech, Pokaždé, když přicházíš, Kabát '66, Trofeje, Mluv se mnou, miláčku, Do ticha, Tenhleten den, Píseň písní, Písmem klínovým, Vidím tě.
