Brigádnická afterkalba se uskutečnila na svém nejtradičnějším místě – na zahradě u grilu a srubu v Husovicích v pátek 22. července 2011 a byla to kalba dosti výživná. Dovolím si několika poznámkami zvěčnit část z toho, co se odehrálo. Scházeli jsme se od asi šesti a sešlo se nás docela dost. Nejzásadnějším společným zážitkem byl jednoznačně koncert uskupení Show-Rec ve srubu, který začal někdy před tři čtvrtě na osm a trval i se zhruba patnáctiminutovou přestávkou (vynucenou spravováním kytary) asi do půl deváté. Soudě podle míry pogování si ho nejvíc užil Jiras, Jendič a Gasik, který ale během přestávky želel, že už zahráli oba jeho oblíbené hity a nenechali si žádný z nich do druhé půlky. Mám pocit, že ke konci koncertu už některé písničky Show-Rec opakoval. Musím se zde také pochlubit, že největší brigádnický hit Hospoda, který zazněl ze začátku koncertu, Tom věnoval mě za to, že jsem ho otiskl v právě vydaném Dodatku k Brigádnickému zpěvníku. Yes, yes. Na konci koncertu Františka s Pepinou Tomovi věnovaly jako poděkování kvestorovi za Brigádu pozlacený buřt, což je dost h.c. humus. Odhalily tím také, kdože vlastně stojí za největší letošní brigádnickou kanadou, i když někteří tomu i po odhalení stále nemohli uvěřit (a vzhledem k tomu, že se účastnily i akce slepice, kterou jsem popsal zde, budeme si na ně asi muset dávat větší pozor).
No, a pak už se pilo. První odpadl Jendič, takže ani nezaznamenal příchod staré gardy, no ale i Terka musela trochu chodit po městě, pokud jsem to tedy správně pochopil. Petr, Jiří a Kubin přišli značně nakalení rumem s tím, že bychom měli mít další rum, což ale asi neodpovídalo realitě, celkově alkohol poměrně rychle docházel. Nicméně Jiří přišel jen v tričku (a pak mu byla celou noc zima), protože podle sms od Petra vyrozuměl, že jdou jen na ZONku. Kubin pouze čekal na noční odjezd autobusu na zahraniční dovolenou, mírně se pral s kvestorem a celkově si koledoval o přesdržku, jak to umí jen on, a nakonec nikam neodjel, protože ráno na hranicích zjistil, že byl okraden o doklady. Jiří ráno telefonicky u Petra zjišťoval, jestli za to náhodou nemohou oni, protože si jen vzpomněl na to, že Kubinovi přeřídili čas na hodinkách a na mobilu a když zjistil, že Petr doklady nemá, dost se uklidnil; to ale předbíháme. Petr údajně objednával rumy v hospodě tak rychle, že je nestačili pít a tak museli po chvíli domluvit pitný režim 15 minut, Petr si na mobilu nastavil zvonění po 15 minutách a pak na obsluhu už jen mával zvonícím mobilem. Jiří pak ráno hořekoval, že by Petr už mohl mít rozum, ostatně je mu přes pětatřicet. Bára s Milošem přišli na chvilku také. Peťan a Lenka D! dorazili autem, takže nepili a poměrně brzy odjížděli. Kubin posléze odešel domů a s ním i Honza C. s Klárkou, kteří se ale, když zjistili, že spánek u Kubina by trval maximálně půl hodiny, protože pak už musí Kubin vstávat kvůli odjezdu na dovolenou, hned vrátili. Peťan s Lenkou D! svým odjezdem trochu naštvali Petra a Jiřího, kteří i přes nedostatek alkoholu v těchto nočních hodinách, zdá se mi, nestřízlivěli. Napřed Peťanovi poslali nějakou sms, kde mu nadávali, a poté, co přišla strohá odpověď „Hovada“ začal Jiří psát Lence. Sms byla zcela nesmyslná a zněla nějak takto: „Květon tě vlastně nemá rád. Ale já tě mám rád, ty máš ráda Petra a Petr má rád Bena. Květon má rád Petra jako sebe (...) a ty máš ráda Petra jako Pána Boha. Amen.“ přičemž závěrečné „amen“ těsně před odesláním vyměnil za „budiž“. Zábavný byl hlavně způsob, jakým Jiří (spolu s Petrem) tu sms psal. Jiří stále zapomínal, o kom je vlastně řeč a kdo je v té zprávě „já“ a kdo je „ty“ (zapomněl totiž i komu ji píše) a tak si to pořád s Petrem znázorňovali s pomocí lahví a skleniček stojících a ležících kolem. Pak Petr najednou rychle odešel na rozjezd a Jiří v Husovicích zůstal. Prohrabával si kapsy a vtipným způsobem si začal dělat pořádek ve věcech: „Tohle je moje peněženka, ta patří mně; toto vůbec nevím čí je, to mi nepatří, tak to dám do kapsy bundy, protože ta mi také nepatří.“ Když pak Franta donesla Jiřímu spacák, bylo rozhodnuto, že přespí zde, mohla tedy zamknout vrata a jít spát. Velmi brzy po ní odešla spát do Srubu Ivča a zůstali jsme Tom, Radek, Gasik, Jiří a já a šli také chvilku po holkách spát. Bylo asi půl čtvrté.
Ve Srubu už nebylo skoro místo a tak jsem spal venku, což mi ale moc nepomohlo, protože někdy před šestou vstala Terka, která chtěla jít domů, což se jí ale hned nepovedlo, protože vrata byla zamčená, a Jiří, kterého bolela záda. Terka pak Jiřímu ukazovala fotky z letošní Brigády, které jsem jí večer nahrál do notebooku a přišlo mi docela vtipné a milé, že je komentovala velmi podobně mým komentářům na webu. Jiří pak vyprávěl legendární historky z Brigád o Čoklovi, Šedivcovi, Hadovi a pod. Říkal také, že měli svého Boba Dylana ve Vaškovi K., takže když pak po roce 2000 začal jezdit i Honza S. se svými složitějšími songy jako Zabil jsem mouchu apod., byl to trochu šok. Pak přišel Ondřej a pustil Terku ven, chvíli po něm si přišli pro nástroje skoro všichni z Poletíme?, protože odjížděli do Kadaně, což bylo nemilé zvláště pro Toma, protože spal na Kačerově bubenickém koberečku. Jiří si vzpomněl, že v noci psal nějaké esemesky, podíval se do mobilu a zhrozil se.
Postupně všichni vstali (poslední Tom a Radič), uklidili jsme a domluvili se, že se setkáme na snídani v Podnebi, kde pracovala Mariana, která večer spolu s Lucianou a Ondrou odešla dřív. Já jsem ale spěchal na vysočinu na svatbu a tak jsem se v Podnebi jen rychle otočil v době, kdy tam ještě nikdo kromě Mariany nebyl (přesto jsem stihnul posnídat) a šel na vlak.
Omlouvám se, že toto vyprávění bylo celé skoro jen o staré gardě, musíme se příště taky činit.
Několik fotek zde.
